Vždycky jsem věděla, že chci podnikat. Ale cesta tam nebyla přímá.
Jako správná multipotenciálka jsem neměla jasný směr a často střídala činnosti. Dostala jsem se do školky jako paní učitelka vypadlo to, že moje kreativita se uspokojí, dostala jsem se na vedoucí pozici firemní školky, ale nebavilo mě dělat úkony, které mi nedávaly smysl. Po 3 letech padlo jasné rozhodnutí: proč se starat o školku někoho jiného, když se můžu starat o svoji? Založila jsem své vlastní soukromé jesle a školku. Firma, tým, neziskovka, dotace z EU. Dvě těhotenství za chodu. Zápal plic kdy jsem celý den fungovala v provozu. Dokumenty podávané čtyři dny po termínu porodu (přenášela jsem) – s velkým pupkem na městském soudě v Praze, protože jinak bych čekala další rok. Jela jsem dál jako fretka – v mužské energii, kde odpočívání bylo slabost – ano i v těhotenství.
Své první podnikání jsem dovedla tam, kam jsem chtěla. A prodala.
Po roce po porodu a po prodeji přišlo něco, s čím jsem nepočítala. Vyhoření. Ztráta smyslu života. Dno. Svět se kolem mě točil a já na něj koukala jak na nějaký film. Měla pocit, že kdybych tu nebyla, nic by se nezměnilo. Vše bylo najednou tak bezvýznamné.
Zlomový moment
Po třičtvrtě roce přežívání, přišlo TO rozhodnutí – takhle nechci žít. Jinak mě to zabije.
Začala jsem pomalými krůčky hledat cestu zpátky. Meditace. Práce s myslí a vzorci. Seberozvoj.
A i když jsem neměla žádnou vizi ani obor, věděla jsem, že musím začít podnikat, abych se z vyhoření dostala úplně. Vydala jsem se na podnikání s hlubším smyslem.
Cesta se začala zase klikatit, ale vznikl projekt Podnikatelky SOBĚ, začala jsem být webdesignerkou, točila jsem brandová videa, do toho organizovala živé akce pro podnikatelky, celou dobu mě lákalo propojení offline světa s tím online. Pocit vyhoření se ještě dlouho ozýval ve vlnách.
O tři roky později stojím ve svém plném potenciálu a připravená vést ženy nejen v jejich podnikání, ale i mindsetu – aby si mohly stoupnout do své plné síly.
„Není to o tom, že je to vždy všechno v zenu – ale mít tu jistotu, že za každým mrakem je Slunce.“
Často se řídím i tímto citátem:
„Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“ – připisováno 14. dalajlámovi Tenzinu Gyatshovi